Korejská válka - 2. část

Vstup ČLR do války

Přestože první čínský zajatec řekl vše, co věděl, nikdo jeho příběhu o čínských „dobrovolnících“ nevěřil. Američané se totiž domnívali, že se jedná o poslední zoufalý severokorejský odpor. Brzy však poznali, jak krutý byl jejich omyl. Koaliční vojska s čínskými útoky vůbec nepočítala. Podle čínské strany se prý jednalo o dobrovolné vojáky, za něž Čína nemá zodpovědnost, ale v osvobozeneckém boji jim bránit nebude. To bylo klamné gesto, ve skutečnosti se jednalo o vojáky z řad běžné čínské armády a dokonce i vojáků SSSR.

24.listopad:

Gen. MacArthur po dlouhém rozmýšlení vydává rozkaz k útoku na řeku Ja-lu. Domníval se, že tak zasadí Číňanům konečný úder. Jenomže v následujícíh dvou dnech zaútočila na koaliční jednotky celá početná čínská armáda ukrytá v horách a naprosto je zdecimovala.

28.listopad:

MacArthur velí k ústupu. Mezitím se ale dostali do obklíčení a za cenu těžkých ztrát si museli probojovat cestu zpět. Téměř stejné ztráty jako nepřátelé jim způsobil i mráz, který byl dalším negativním aspektem v této válce.

Koncem prosince se po velmi nelítostných bojích uprostřed zimy jednotky OSN stáhly pod 38. rovnoběžku. Generál MacArthur se nemohl smířit s blížící se porážkou a navrhoval naprosto nesmyslné řešení. Chtěl použít atomových zbraní proti ČLR, nebo mohutně bombardovat ČLR, což by zřejmě vedlo ke 3. světové válce. Naštěstí byly všechny jeho návrhy zamítnuty a značně přispěly k jeho pozdějšímu odvolání.

Číňané většinou nebrali zajatce, a tak nepřátelské vojáky jednouše postříleli, spolu s raněnými je naložili na nákladní automobily a zapálili je. Podobně pak zacházeli s vlastními zraněnými. Velkou radost jim působili krutosti, kterých se dopouštěli, jako např. mlácení pažbami pušek do obličejů zraněných nepřátel. Po té, co je ubili, jim vyzuli boty a obrali je o všechny cennosti.

Zajímavá bitva

Američané byli nuceni neustále ustupovat a kromě Číňanů a mrazu jim cestu znepříjemňovaly i nepříznivé geografické podmínky. Například na posledním úseku ústupu se nacházela rokle o šířce půl kilometru, přes kterou vedl most, ale Číňané v něm udělali 5 metrů širokou trhlinu a doufali, že zde Američané budou muset zanechat svou bojovou techniku. Ale ženisté přišli na neobyčejný nápad – obklíčeným jednotkám bylo z letadla na padácích shozeno několik dílů smontovatelného mostu a díky této pomoci se Američané dostali na druhou stranu. Po té, co rokli překročili, vyhodili provizorní mostovku do vzduchu.

Američtí medikové ošetřují koaliční vojáky. (vlevo)

Turecká pěší jednotka v Koreji. (vpravo)

Ofenziva komunistů

Na nový rok naplánovala ČLR obnovit ofenzivu a dobýt celý Korejský poloostrov. Za tímto účelem byly do Severní Koreje poslány další početné jednotky. Na silvestra roku 1950 podnikly jednotky Severní Koreje a ČLR – o síle téměř miliónu mužů – druhý útok na Jižní Koreu. Mezitím zahynul velitel koaličních pozemních vojsk Walton Walker a jeho nástupcem se stal Matthew Ridgway. Čínským jednotkám se podařilo proniknout hluboko za 38. rovnoběžku a 4.ledna dobýt Soul. Situace se pro vojska USA začala stávat kritickou. Hovořilo se o stažení koaličních vojsk z Koreje. Číně a KLDR bylo nabídnuto příměří, ale bylo odmítnuto.

Americká dělostřelecká jednotka bránící Pusanský perimetr.

25.ledna 1951:

Vše se znovu obrátilo. Do boje nyní významně zasáhl generál Ridgway. Zřídil linii vojsk od pobřeží k pobřeží a za leteckého a dělostřeleckého bombardování začal pomalu postupovat k severu. Později byla tato taktika nazvaná "Ridgwayův mlýnek na maso". Číňanům jakoby došel dech. Tuto americkou linii se pokoušeli prorazit svou obvyklou taktikou lidských vln, ale výsledkem byly jen obrovské ztráty na životech.

15. března:

Američany byl znovu dobyt Soul a za týden byla čínská vojska zatlačena za 38. rovnoběžku.

USS Missouri střílí na nepřátelská postavení.

MacArthur prosazoval pokračování ve válce, vytlačení komunistů ze Severní Koreje a rozšíření války do Číny. Poté, co se pustil do kritiky tehdejšího amerického prezidenta Harryho Trumana, který s ním nesouhlasil a nabádal ke zdrženlivosti, byl odvolán. Vedením války byl pověřen právě Ridgway. V květnu se ještě Číňané pokusili jarní ofenzivou prorazit americkou linii, ale bez úspěchu. V létě se válka změnila na zákopovou a strnula v patovém stavu na 38. rovnoběžce.

Příměří

10. července 1951 byla zahájena jednání o příměří, ale protáhla se ještě na dva dlouhé roky. Ony dva roky se stále bojovalo s velkými ztrátami na životech, ale fronta se téměř neposunula dále. V mírových jednáních se odrážela Studená válka. Každou chvíli se jednání ocitala na mrtvých bodech, obě strany se vzájemně obviňovaly.

Mezitím se v Indočíně rozpoutala Indočínská válka, Harryho Trumana na postě prezidenta Spojených států vystřídal Dwight Eisenhower a zemřel diktátor SSSR J. V. Stalin.

20. července:

Byla stanovena demarkační linie pár kilometrů severně od 38. rovnoběžky a kolem ní demilitarizované pásmo.

27. července 1953:

Podepsala OSN s představiteli Severní Koreje a Číny „Dohodu o příměří“ a byla konečně zastavena palba.

K podepsání mírové smlouvy vlastně nikdy nedošlo, tudíž jsou USA a Severní Korea spolu celou dobu od konce Korejské války ve válečném stavu.

V současnosti je podél 38. rovnoběžky demilitarizované pásmo obehnané protitankovými příkopy s vysokým plotem z ostnatého drátu. Hranici, kterou až donedávna střežilo 1,5 milionů vojáků, nelze překročit a obě země nejsou dokonce ani telefonicky spojeny. Jednotky USA dosud Jižní Koreu neopustily a na jejím území se nachází stále asi 40 000 amerických vojáků (údaj z pol. 90. let).

Rozdělení Korejského poloostrova 38. rovnoběžkou

Mezi perličky patří např., že v Koreji u letectva sloužilo i několik pozdějších amerických astronautů – Edwin „Buzz“ E. Aldrin a jeho parťák z měsíční procházky Neil Armstong, John H.Glenn (jako první Američan obletěl Zemi v kabině kosmické lodi), James McDiwitt, Scott Carpenter či Walter Schirr.

Přestože si Spojené státy z války odnesly značné zkušenosti, nedokázaly je v dalších letech využít. Skutečně se poučily až z války ve Vietnamu, kde jejich prestiž značně poklesla.

Príbuzné časti článku

Korejská válka - 1. část