Zdroj: http://n2studio.mzf.cz/astronomia/prirozeni-quotrozsevaciquot  •  Vydáno: 20.3.2011 10:55  •  Autor: Beatris

Přirození "rozsévači"

Mohou nemoci pocházet z vesmíru? Co značí, že se v meteoritech a kometách vyskytují základní stavební látky pro vznik života?

...Ano, je to tak, že zárodky se mohou vesmírem šířit i bez zásahu civilizací. Na cestě kosmickým prostorem je mohou rozsévat meteority či komety. Převážná většina vědců, je přesvědčena o tom, že pralátky života ukryté uvnitř meteoritů mohou úspěšně přežít putování v nepříznivých podmínkách ve vesmíru. Sáhneme-li do minulosti, pak poprvé našel zbytky organických látek v meteoritu Alais v roce 1806 význačný švédský chemik profesor J. Jacob Berzelius...

img

Meteorit Alais

img

Jöns Jacob Berzelius

Z nalezených meteoriů je mizivě málo železokamenných, trochu více železných a nejvíce kamenných. Mezi těmi bylo nalezeno nejvíce uhlíkatých chondritů. Některé jejich sloučeniny obsahují uhlík, který se v nich váže s různými jinými prvky jako např: sírou, železem, vápníkem a hořčíkem ve formě uhličitých solí. Tzv. uhlíkaté chondroitické meteority, staré 4,8 miliardy let, představují původní primitivní materiál, z něhož vznikli před 4,6 miliardami roků planety Slunce. Chemici v těchto pradávných kamenech nacházejí velké množství organických látek důležitých pro život jako např: aminokyseliny, stavební jednotky bílkovin a lipidy. Jako by byl život již dříve chemicky připravován předtím, než vznikne jeho nositel. Všechny tyto látky, potřebné pro buněčnou membránu, už existovaly v protoplanetárním disku dříve, než vznikla Země.

Dr. Cyril Ponnamperuma se svým týmem vědců v roce 1970 zkoumali meteorit jménem Murchinson, který dopadl v roce 1969 nedaleko města se stejným názvem v Austrálii, a analýza dokázala přítomnost aminokyselin. V dalších letech zkoumání tým vědců objevil v tomto meteoritu přítomnost pěti bází nukleových kyselin, v nichž jsou zakódovány genetické informace. Tyto kyseliny jsou nositelkami dědičnosti všech pozemských organismů včetně lidských. Tohle připomíná počátky vývoje na Zemi, kdy ještě neexistovala enzymatická buněčná činnost. Nálezy ovšem proměnily teorií, že život vznikl přirozeným vývojem na Zemi. Ukázalo se, že stejný proces se mohl odehrávat kdekoliv ve vesmíru.

img

Cyril Ponnamperuma

V polovině srpna 1996 po laboratorních analýzách zjistili vědci stopy mikroskopického života v meteoritu ALH84001, jehož domovem byl Mars. Tento meteorit byl nalezen už v roce 1984 na zamrzlých pláních Antarktidy. Laboratorní analýza prokázala stopy vody a polycyklické aromatické uhlovodíky. Prokázala se přítomnost organických látek – základních stavebních látek pro vznik života – v mezihvězdných mračnech v prostorách vesmíru, v meteoritech a jádrech komet. Komety se tak objevují jako další z variant šíření životadárných zárodků v kosmickém prostoru.

img

Meteorit ALH84001

Je možné v kometách dokonce pozorovat prostředníky, kteří v dávné minulosti Země přinesli na její povrch a do jejího ovzduší, jež dosud byly sterilizovány zářením tehdy neustáleného Slunce, dostatek neporušených organických biogenních látek. Komety v naší sluneční soustavě obsahují největší podíl plynného materiálu. Uvnitř jejich jádra je příhodná teplota i vlhkost, také obsahují všechny potřebné živiny, takže mohou být vhodnou líhní pro mikrobiální život. Planety jsou tedy osévány zárodky života z vesmíru prostřednictvím komet, přinášející bohaté zásoby látek.

Představme si to asi takhle. Organické látky se do zemské atmosféry mohou dostat deštěm až na povrch. Co když některé nakažlivé choroby, sužující lidstvo v pandemiích, pocházejí z těchto komet? Možná je to trochu přehnané tvrzení, ale poprvé byli lékaři přivedeni k myšlence, že větrné proudění skutečně může přenášet viry infekčních chorob na mezikontinentální vzdálenosti, aniž by muselo dojít ke kontaktu s nemocnými. Jestliže organické molekuly putují vesmírem v obrovských molekulárních mracích, jsou obsaženy ve hmotě komet a asteroidů, objevují se v meteoritech, pak není těžké dojít k přesvědčení, že pozemský život může mít kosmický původ.

Tvrzení o přítomnosti mikrofosílií v meteoritech nebyla potvrzena, ale okolnosti jsou takové, že aminokyseliny nalezené v meteoritech představují z hlediska optické otáčivosti polarizovaného světla racemickou směs (tj. směs, v níž jsou zastoupeny látky s oběma směry optické otáčivosti), na rozdíl od levotočivých aminokyselin v živých organismech na Zemi. To nás varuje, abychom se nedopustili laciného zevšeobecňování o snadnosti vzniku života ve vesmíru. Teď jen záleží, na které z planet jsou (ještě kromě Země) vhodné podmínky pro život.

Nález vody byl skutečně potvrzen v meteoritu, který dopadl 22. března 1998 v západním Texasu a dva dny byl zkoumán nejmodernější technikou v laboratořích Johnsonova kosmického střediska v Houstonu. Když byl šedý kámen rozpůlen, uvnitř odborníci našli modré krystaly halitu – minerálu, známého jako sůl kamenná. Krystaly mají průměr až 3mm a jsou vůbec největšími halitovými formacemi nalezenými v mimozemském materiálu. Přítomnost vody byla potvrzena několika nezávislými způsoby analýzy. Zajímavé zabarvení vzniklo působením kosmického záření a stáří lze odhadnout na 4,5 miliardy let, takže mohou pocházet z časů před vznikem Slunce a planetárních těles.