Golfský proud

Co jsou to mořské proudy?

Mořským proudem označujeme masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Můžou být:
Teplé - proudící od rovníku k některému z pólů, blíže ke hladině
Studené - proudící z pólů k rovníku, ve vyšších hloubkách
Rozlišují se dále i povrchové a hlubinné proudy (hlubinné jsou mohutnější než povrchové).
Povrchové proudy: vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří.
Hlubinné proudy: jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody. Hlubinné proudy se pohybují velmi pomalu.

Mořské proudy významně ovlivňují podnebí a počasí.

Přehled všech mořských proudů na planetě Zemi. (kliknutím na obrázek zvětšíte)

Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z těchto jevů:

- rozdílná salinita (slanost) vody v různých hloubkách
- rozdílná teplota vody
- slapové síly (slapová síla je druhotným efektem gravitační síly a jejím důsledkem jsou např. příliv a odliv)
- proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry
- vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů

Golfský proud

je spolu s jeho severními větvemi – Irmingerův, Norský a Severoatlantický proud, silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu vznikající v Mexickém zálivu, který opouští Floridským průlivem a sleduje pobřeží Severní Ameriky k ostrovu Newfoundland, kde se odchyluje od pevniny a přechází přes Atlantský oceán. Dále se potom rozděluje na dvě větve, severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky.

Golfský proud ovllivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland, a západní pobřeží Evropy. Na Golfský proud má vliv stav a proudění v atmosféře, které mění rychlost proudu a je v přímé i nepřímé interakci s proudem – Severoatlantická oscilace.
Severoatlantická oscilace (NAO, North Atlantic oscillation) - je komplexní klimatický jev v severní části Atlantského oceánu. Je převážně charakterizována cyklickými změnami tlaku vzduchu a změnami v drahách bouří v Severním Atlantiku. Podobně jako jev El Niño v Pacifiku je NAO jedním z nejdůležitějších řídících prvků klimatických změn v severním Atlantiku, Evropě, Středozemním moři a severních částech střední Asie. Evropská větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v západní Evropě (obzvláště pak na severu) zimy, které jsou tak teplejší než na jiných místech Země, byť tato místa mají stejnou zeměpisnou šířku. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 °C.

O tom, jak se bude vyvíjet klima na naší planetě, se vědci přou už dlouhou řádku let. Na jedné straně hrozí globálním oteplováním, na straně druhé předpovídají příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit i oslabení mořských proudů, které do jinak chladnějších částí planety dodávají životadárné teplo.
Proudy vody neputují moři a oceány jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit, jak už jsme se dozvěděli výšše, klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety. Díky mořskému proudění je zajištěno obyvatelné klima téměř po celé planetě. Jenže paradoxně globální oteplování tato proudění nezanedbatelným způsobem oslabuje. Golfský proud byl ještě před 50 lety o třetinu silnější, než je tomu dnes. Historie se opakuje nejen v lidských dějinách, ale i v životě samotné planety Země. Zhruba před 55 miliony let se na naší planetě velmi zvýšila sopečná činnost. V ovzduší se tak objevilo obrovské množství oxidu uhličitého a metanu, uvolňovaného při tání zamrzlých rašelinišť (podobný proces dnes probíhá v tajze). Oba plyny totiž hrají zásadní úlohu při vytváření skleníkového efektu a následném zvyšování průměrných teplot. Na nějakou dobu se tak zvýšila průměrná teplota Země až o deset stupňů celsia. Následné změny klimatu pak vedly nejen ke zvýšení mořské hladiny, ale i k vyhynutí stovek živočišných i rostlinných druhů. Dokonce se obrátily i mořské proudy! Zatímco před touto změnou, která nese označení Paleocenskoeocénské teplotní maximum, hlavní proudy směřovaly na jih, po ní si to namířily přímo k severu. Přestože globální teplota se zvýšila, v některých částech země se naopak ochladilo.

Hrozí zadření motoru?

Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Pokud začnou ve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že 90% veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957. Provádějí to v různých hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko. K měření se používají například podmořské kluzáky. Ty jsou zhruba dva metry dlouhé a jejich pohonem je samotné mořské proudění. Nevyvinou tak sice žádnou závratnou rychlost (cca 1 km/h), ale jejich měření jsou přesná. Samotný princip předávání naměřených informací probíhá tak, že kluzák se třikrát za den vynoří na hladinu a získaná data odvysílá. Poté se ponoří zpět, do hloubky jednoho kilometru pod hladinou.Výsledek takového měření se udává v jednotkách zvaných sverdrupy (podle norského oceánografa Haralda Ulrika Sverdrupa). Jeden sverdrup odpovídá průtoku milionu tun vody za sekundu.

K Evropě přitéká méně teplé vody

Naměřené hodnoty v posledních 11 letech ukazují, že obavy některých klimatologů nemusí být neopodstatněné. Právě tyto roky daly jasný důkaz o tom, že k Evropě přitéká méně teplé vody a do rovníkových oblastí se vrací méně studené. V roce 2004 byl pokles intenzity proudu největší, tehdy se snížila z 20 sverdrupů na pouhých 14.
Pro srovnání: při povodních v Praze před osmi roky protékalo Vltavou „jen“ 5 000 krychlových metrů vody za jednu sekundu, tedy 0,005 sverdrupu.

Dokázáno je, že síla Golfského proudu kolísá přirozeně, tvrdí ti, kteří s teorií zeslabovaní Golfského proudu nesouhlasí. A je tomu vážně tak, kolísání Golfského proudu probíhá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jenomže, pokud by cykly přicházely tak, jak by měly, Golfský proud by měl od 70. let minulého století postupně sílit. Měření však dokazují pravý opak a to odbornou veřejnost poněkud zneklidňuje.

Ústřední topení pro Evropu

Je to právě Golfský proud, kterému Evropané mohou vděčit za podnebí, ve kterém žijí. V tropech, odkud k nám proud směřuje, se voda ohřeje a díky tomu pak teplo přináší k evropskému kontinentu. Spodními proudy naopak odvádí chladnou vodu zpět k rovníku. Jeho vznik byl v geologických dobách pravděpodobně způsoben přehrazením Panamské úžiny.

Kam nám Golfský proud poteče? Co by mohli změny klimatu způsobit na Zemi?

Golfský proud nejen že slábne, ale postupně se začíná měnit i jeho směr. Ten určují především arktické vody mířící od pólu na jih. Za 15 let však vzrostla vrstva chladné vody až o 70 metrů. To je pro Golfský proud bariéra podstatně větší než v minulosti.
Předpovědi vědců nejsou příliš optimistické. Golfský proud by směřoval více na jih, tropické oblasti by se tak mohly ještě více ohřát a rozdíly v klimatu mezi jednotlivými oblastmi světa by se ještě více prohloubily. Evropu by po krátkém oteplení ovládly dlouhé tuhé zimy, léta by byla krátká, ale zato nesmírně horká. V našich nížinách, kde je zatím možné pěstovat obilniny, by se dařilo nanejvýš bramborám. Lesy by ovládly smrky a borovice, listnaté stromy by ustoupily. V podstatě by se jednalo o suchozemské klima, známé například z centrálního Ruska. Američany by čekal život v tundře, zbytek Země by pak bojoval střídavě se suchem a záplavami. Při poslední době ledové, která skončila před 12 tisíci lety, došlo i k posunu zemské kůry. Ale, jakmile se kůra začne pohybovat ve zvýšené míře, dá se očekávat zvýšená vulkanická činnost. To vše se za jistých okolností může opakovat…

No, ale nemalujme čerta na zeď! Taková nebezpečí snad zatím nehrozí. Někteří vědci ironicky poznamenávají, že případné ochlazení bude kompenzováno skleníkovým efektem. Vše jsou zatím jen předpovědi, které se nemusí vůbec splnit a snad naše budoucí děti, vnoučata či pravnoučata budou pobíhat stále po rozkvetlých loukách a ne po tomhle: